Royal Blue Calla

Vernisáž / Opening: 8. 7. 2020, 18:00

Výstava / Exhibition: 9. 7. – 2. 8. 2020

Vystavující umělkyně: Nela Britaňáková a Veronika Čechmánková

Kurátor / Curated by: Ján Gajdušek

Grafika / Graphic design: Jiří Macků

Technical support: Leoš Mazurkiewiec

Partronace / Patronage: Richard Preisler

FB event: https://www.facebook.com/events/275976840322850/

„Planina jedovaté modři – nedozírné geneticky modifikované louky, je svým kořenovým systémem propojena v jeden ohromný živoucí organismus.“ Původní květ calla, v českém názvosloví pojmenovaný jako Koroutnice africká, anglicky calla lily, byl v průběhu staletí vyšlechtěn do mnoha poddruhů, včetně geneticky upravené cally v odstínu syté královské modři. „Systém je však napojen na změť chromovaných trubiček, kterými je do kořenového sytému pumpován tmavě modrý roztok připomínající inkoust.“ Spojení cally a odstínu Royal Blue, který byl vyvinut v 18. století pro šaty anglické královny Charlotte, manželku krále Jiřího III., má několik barevných variant, z nichž nejtradičnější je tmavá, hluboká modř. „Hlízy cally jej nasávají a jsou jím vyživovány i uměle modifikovány v nepůvodní a cizorodý organismus připomínající spíš obrovský hyperobjekt.“ V průběhu let ale odstín královské modré podléhal potřebám módních trendů a tmavě modrá postupně čím dál tím víc bledla. „Jejich květy díky umělé výživě získávají odstín jedovaté modré, připomínají tak spíše digitální rendery květů, než organickou živoucí hmotu.“Royal Blue tedy dnes existuje také jako webová barva v rámci standardu X11 pod označením #4169E1, s tradičním odstínem královské modři ale tato varianta nemá mnoho společného. „Modré cally spolu vzájemně komunikují skrze kořenový systém, ten je však ovládán modifikovaným výživným roztokem a rostliny díky němu fungují jako gigantický robotický systém kamuflovaný v hávu mořsky modrých květů.“ V módním průmyslu a online světě proto dnes pod jedním označením Royal Blue existují dva dominantní odstíny modré, které se však zásadně odlišují.

Téma genového inženýrství, genetických mutací a člověkem upravených živých organismů přenáší Veronika Čechmánková a Nela Britaňáková do společné instalace sestávající z prací, ve kterých spojují jim nejbližší média – keramiku a fotografii. Podobně jako vědci pracují s mutacemi a umělými úpravami přírody, autorky využívají jako součást svých objektů a obrazů florální motivy inspirované geneticky modifikovanou rostlinou calla v barvě královské modři, kterou rozkládají, spojují, ohýbají, či jinak mění. Tyto principy se objevují v různých podobách, kterými autorky proměňují původní motiv v množství nových variant a modifikací. Plocha zde vstupuje do prostoru a nazpět je jím pohlcována, stejně jako vzájemné vztahy mezi použitými médii – přirozené přechody barevných odstínů a povrchových struktur, stejně jako vzájemný kontakt mezi jednotlivými objekty.