GABRIELA PROCHAZKA, JAKUB PETR, MICHAL PUSTĚJOVSKÝ: IF IT’S AN ILLUSION, WHY DOES IT FEEL SO REAL?

Warning: Undefined variable $content in /home/web/holesovickasachta.cz/www/public/wp-content/plugins/gallery-media/wordpress_gallery.php on line 235

Kurátorka: Klára Hudáková

12.–25. 7. 2018

 

Lightdesignérka Gabriela Prochazka, sklář Jakub Petr a multimediální umělec Michal Pustějovský jsou autoři, které spojuje propojování nových médií se světem umění. Pochází ze stejného generačního, avšak různého akademického prostředí – UMPRUM (Jakub Petr), AVU (Michal Pustějovský) a UJEP (Gabriela Prochazka). Za spojovací prvek by se dala vnímat i jejich nezávisle na sobě uskutečněná stáž na Bezalel Academy v Jeruzalémě.

Iluze jako mylný smyslový vjem se stává základním stavebním motivem výstavy a následně je přetvářen procesy myšlení autorů a rozličnými přístupy a médii, které využívají. Iluze vždy vychází ze skutečného podnětu, který je smyslovými receptory chybně interpretován. V přeneseném smyslu se dá chápat i jako klamné očekávaní neboli mylná naděje.

Klamné představy jsou spojené téměř s každým životem nejen současného západního člověka, který hledá jakýsi „správný“ způsob žití beze zmatku, přičemž mnohokrát využívá různé formy meditace, učení, velké pravdy a teorie, do nichž se noří a povrchně chápe, dokud najednou nepřijde vyrušení z okolního světa a návrat do reality plné chaosu. Gabriela Prochazka tuto snahu o vymanění se z reality přímo ilustruje v projekci Meditation Lost in Translation, ve které pracuje s citacemi osvícených guru a pak je jakoby zlehčuje typografickými chybami.

S objektem Painting Light zase pomocí světla a speciální folie vytváří efemérní vizuální hru. Světlo je zde prezentováno jako viditelná energie, kterou můžeme vnímat racionální cestou fyziky, pocitově, jako metaforu spirituality nebo jako odkaz na abstraktní malířské postupy. Výslední obrazy tak balancují mezi konkrétností a neurčitostí.

Neurčitost je citelná i ve videoprojekci True/False Michala Pustějovského, vytvořené pomocí vědeckého simulačního softwaru primárně používaného na akademické půdě, se kterým Michal pracuje jako s grafickým editorem. Slova sestavená z molekul uhlíku se pomalu mění z konkrétní textové formy do abstraktnější organické struktury a nakonec vytváří vzorek DNA, který by teoreticky mohl existovat. True a False, neboli pravda a lež, podléhají fenoménu neustálé změny a tím zůstávají v neurčitém virtuálním mezistavu. Počáteční tvrzení nechává autor projít jím nastaveným systémem a zákony, ale tím je zároveň i zpochybňuje.

Kresby z cyklu Deterministický chaos Jakuba Petra byly také tvořeny externím automatizovaným systémem – na míru sestaveným programovatelným CNC strojem, jež vychází svou stavbou z harmonografu (spirografu). Jakub se při jeho sestrojováním inspiroval teorií zabývající se tvorbou a pochopením systémů se složitým nelineárním dynamickým chováním. Chování těchto systémů se jeví jako náhodné, ale jejich model je přitom deterministický, tedy na počátku definován. Neobsahuje žádné náhodné parametry (příkladem může být kyvadlo).

Hudba dotvářející atmosféru je od Line Gate: https://soundcloud.com/line-gate/untitled-demo

Grafický design vizuálu připravil Matěj Moravec: https://www.matejmoravec.com