AZOC

Vystavující umělec: David Střeleček
Kurátoři: Ján Gajdušek & Tereza Havlovicová
Vernisáž: 1. 7. 2022, galerie Holešovická Šachta, Bubenská 14, Praha 7
Výstava: 1. 7. – 31. 7. 2022

FB event: https://fb.me/e/2sB4L13pT

David Střeleček ve svých objektech a reliéfech reflektuje vztah společnosti k přírodním strukturám a jejich vzájemnému propojení s kulturou. Dlouhodobě se zaměřuje na téma překonání pomyslné bariéry mezi rozličnými světy lidských i mimolidských entit a kontrastního vztahu mezi technologií a přírodou. V tomto vztahu má člověk ambivalentní pozici. Jako vše živé i my sami z přírody pocházíme a jsme její nedílnou součástí. Krátkozrace ovšem devastujeme veškeré její zdroje bez ohledu na důsledky svého jednání. Vizualita vystavených objektů se tak dotýká tématu současné situace v kontextu zpětného obratu k přirozenému a často již „ne-lidskému“ světu přírody, světě po člověku.

Název výstavy AZOC nebo také Azoth odkazuje na dávný lék či elixír života vyhledávaný alchymisty. Přestože se jedná o poetický okultní název pro rtuť, v dějinách byl využíván jako bájné léčivo i prvotní princip mnoha alchymických substancí a receptů. Alchymie je chápána jako předvědecký obor, který v hojné míře rozvinul metody poznávání přírodních dějů, je ale zároveň experimentální mystikou. Vychází z nauky o příbuznosti a přeměnách látek a zaměřuje se na proces zdokonalování přírody. K přístupu alchymistů se dá přirovnat také práce Davida Střelečka s tzv. krystalickými glazurami. Podobně jako středověcí mágové hledá ideální poměry přísad, zkouší, jak spolu různé chemikálie reagují a podobě jako u alchymistů je i výsledek jeho práce kontrolovaný jen z části. Zásadní je zde míra nepředvídatelnosti spočívající v náhodných přírodních, fyzikálních a chemických procesech, které dílům dodávají tvůrčí element ne-lidského. Efekt řetězového růstu krystalů zinku v glazurách na povrchu objektů je vizuálně velmi blízký růstu přírodnin, připomíná listy, květy či traviny zastavené ve svém vývoji. V kontrastu s alchymisty však Střeleček přírodu nezdokonaluje, ale použitím technologie se k ní snaží navrátit.

Autorská tvorba Davida Střelečka se postupně proměnila z objektů propojujících anorganické a organické tvary až k nejaktuálnějšímu pojetí, kde se oprošťuje od původně použitých materiálů, technologií a tvůrčích řešení a dospívá k čistším a v jistém smyslu tradičnějším formám závěsného keramického reliéfu. Dřívější objekty splétané plastovými páskami z větví a přírodnin pohlcujících zbytky lidské civilizace připomínaly mimozemské améby, ve kterých bují nový život. Vnímáme zárodek života, který se však zdá pro náš lidský druh nebezpečný, plný ostnů, trnů, výstupků, které nás odrazují přiblížit se či se jich dotknout.

Jako lidští diváci jsme svědky paradoxní situace, kdy k nám Střelečkovy objekty pomyslně promlouvají z daleké budoucnosti jako mementa zániku lidského druhu a triumfu přírody nad civilizační mašinérií. Vystavené keramické reliéfy a objekty tedy přicházejí z určitého bezčasí, kde již nevládne člověk, ale formy života, které jej dokázaly přežít a nahradit. Člověk je však v těchto dílech stále přítomen jako rozpadající se fragment či dávná fosilie.

Ekologický obrat v umění není novým směřováním, ale dlouhodobou a s každým rokem naléhavější tendencí v tvorbě řady autorů. David Střeleček však do této kategorie tak jednoznačně nezapadá. Jeho díla stojí na hranici této interpretace jako určitého výstražného elementu, který na nás pohlíží z daleké budoucnosti, jsou však zároveň tak abstraktní a formálně přitažlivá, že se můžeme nechat unést krásou krystalů v glazurách a změtí přírodního světa, který v nich vyrůstá.

David Střeleček (*1994) je absolventem ateliéru sochařství pod vedením Dominika Langa a Edith Jeřábkové na pražské UMPRUM, členem kolektivu BCAA systém, hudebníka (Eva01) a designérem (Plody Erlanu).

Výstavní program Galerie Holešovická Šachta v roce 2022 probíhá za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy.