Obdélníky, kruhy. Dva tvary, opakující se v podobném kompozičním řešení. Ruce, prsty, občas štětce. Achyles a Želva. Boj. Emoce. Nemůžeš dál. Nedosáhneš, po čem vnitřně toužíš. Jdeš dál. Hledáš.

Sólová výstava Davida Krňanského představuje zcela nové práce, které vznikaly intenzivně po návratu z Atén, kde David začal pracovat na malých horizontálních formátech. V tomto zmenšeném měřítku si autor vytyčil obdelník a kruh jako hlavní grafické a kompoziční prvky ke kterým došel postupnou redukcí pro něho typické geometrické sady, kterou používal v předchozích seriích jako například AAL (AGAINST ALL LOGIC) nebo BLACKOUT.

Obdelníky a kruhy jsou vždy provedeny na plátně bez vyměřování v opakujících se kompozicích, kde kruh povětšinou zabírá pomyslný střed plátna. Velká plátna se od tohoto principu osvobozují a adaptují volnější práci s grafickými prvky. David často o malování mluví jako o designování, či navrhování určitých layoutů.

Originální architektonické řešení je pojato velkoryse dvěmi objekty stojícími v prostoru, na kterých vidíme Krňanského v deseti „selfies“ pozorujícího nás jakožto diváky jeho výstavy. Krňanský se problematikou diváctví, potažmo fyzickou návštěvností galerií současného umění již kdysi zabýval. Pro skupinovou výstavu BHG ve waršavské galerii Leto, navrhnul místo opravdových diváků 3D tisky očí, levitujících v prostoru galerie. Na výstavě IDIOT je vidět nově práce s barvou, kterou David na plátno aplikuje přímo prsty. Jde mu o přímé propojení s plátnem/obrazem a nám jako divákovi tak odkrývá nedílnou intimní součást malířského procesu.

Krňanský nám představuje na výstavě nové obrazy a spolu s nimi si nás diváky prohlíží s patřičným odstupem zmnožen ve zvětšeninách fotografií. Tázavě nás vyhlíží a neptá se, co my chceme od obrazů, ale co vlastně chtějí obrazy od nás jakožto od příjemců nepřenositelné emoce, kterou se nám David snaží svou tvorbou zprostředkovat.